Martha a Waitstill Sharpovi 


Mladí američtí manželé, unitářský duchovní a jeho žena, pocházející z Ma- ssachusetts, byli vybráni jako nejvhodnější pár pro splnění mise určené k záchraně a pomoci lidem, kterým hrozila smrt kvůli narůstající moci Adolfa Hitlera. Martha a Waitstill Sharpovi v sobě našli odvahu a rozhodli se tento obtížný úkol přijmout i přesto, že na ně doma čekaly dvě malé děti. První dojmy z ponurého podzimu v Československu nebyly vůbec radostné. Martha v jednom ze svých dopisů domů popisuje, že zpočátku pomáhali i    s prvními záchrannými transporty Nicholase Wintona. "Rodiče se mimořádně ovládali. Usmívali se a mávali s očima plnýma slz. Dveře letadla se s bouchnutím definitivně zavřely a skupinka se zachvěla. Všichni najednou byli jako jedna veliká truchlící rodina. Když naskočily motory, uniklo několik tlumených vzlyků. Děti na nás koukaly z oken. Letadlo se dalo do pohybu. Pilot je dostal co nejblíž zátarasu, aby se děti mohly naposledy podívat a zamávat."

Již v Americe se přátelili s rodinou Masarykových, konkrétně s Janem Masarykem. Později v Československu vzniklo i pevné přátelství mezi nimi a Alicí Masarykovou, s kterou si byli v těžkých chvílích oporou. Tento vztah vznikl i díky tomu, že Charlotta Garrigue Masaryková, matka Alice a Jana, spoluzakládala liberální Náboženskou společnost českých unitářů.

Knihu podle vyprávění svých prarodičů, Marthy a Waitstilla, sepsal jejich vnuk Artemis Joukowsky. "Vzal jsem na sebe celoživotní závazek, že zajistím, aby památka na jejich dílo a jejich odkaz nezanikly." Společně s ním na pří-běhu spolupracoval oscarový dokumentární režisér Ken Burns. "Kniha o Sharpových se čte jako špionážní román. Když ji otevřete a poddáte se jejímu ději, okamžitě vás pohltí. Zastaví je nakonec tajná policie? Co když je zatknou nebo zabijí? A konečně, podaří se jim ty lidi zachránit?"

Manželé Sharpovi neoperovali pouze na našem území, ale později svoji práci rozšířili i na další evropské země. Mezi jejich nejslavnější zachráněné patří například významný německý spisovatel Lion Feuchtwanger.   

Víra v dobro a odpor k nacismu jim dala navzdory vlastnímu nebezpečí a neustálému strachu o život sílu pokračovat dál. Profesorka Anna Hogenová, která ke knize napsala předmluvu, dodává: "Oba dokázali bez váhání nasadit svůj život, aby nezištně pomohli konkrétním lidem. Pomáhali Československu, když nás západní mocnosti, na které jsme tak spoléhali, v podstatě zradily. Přečte-li si současný člověk tuto knihu, stane se něco podstatného. Opět dostane naději, že lidé, alespoň někteří, jsou opravdu dobří - a to je to, co dnes potřebujeme víc než vyhrát ve sportce."

Nechte se vtáhnout společně s Marthou a Waitstillem Sharpovými                    do mrazivých dní válečného Československa.